Jaké jsou názory mladých na aktuální společenská témata?
Čím může zaměstnavatel zaujmout dnešní mladé lidi? Nakolik jsou ochotni přispět k ochraně životního prostředí? A jaké mezi nimi vládnou postoje na aktuální politická témata? Tyto a další otázky jsme mladým pokládali v rámci průzkumu Barometr mladých, který byl realizován ve spolupráci s Centrem marketingového výzkumu a tržních analýz VŠE. Výzkum probíhal formou online dotazování na vzorku 268 mladých lidí ve věku 19 až 27 let z celé České republiky. Kvótní výběr byl sestaven reprezentativně s ohledem na pohlaví, věk a region.
Společenská odpovědnost táhne!
První část výzkumu byla zaměřena na preference mladých ohledně zaměstnání a zaměstnavatele.
Zjistili jsme, že pro více než polovinu dotazovaných (56 %) je důležité, aby firma, pro kterou pracují, měla nějaký přínos pro společnost. Stejně tak je pro ně důležitá i reputace firmy (59 %). Při hodnocení reputace však dají především na svůj vlastní názor než na mínění okolí.
A co by měl atraktivní zaměstnavatel kromě přínosu a reputace nabízet? O první místo se dělí adekvátní plat (33 %) s přátelským kolektivem (33 %). S tím koresponduje fakt, že mezi mladými je velký zájem o teambuildingové akce (70 %). Mladí očekávají více než jen práci – chtějí si na pracovišti hledat přátele.
Dále se mezi hlavní znaky atraktivního zaměstnavatele dostala flexibilita pro plánování směn či home officů (12 %), zajímavé benefity jako Multisport či možnost účastnit se společenských akcí (11 %) a možnost kariérního růstu a rozvoje (11 %).
Co naopak kromě nízkého platu (30 %) a napjaté atmosféry na pracovišti (27 %) nechtějí, je špatné jméno firmy (21 %), toxický vedoucí (11 %) a špatné zacházení zahrnující urážky a ponižování (8 %).
Obětovali by své pohodlí pro planetu?
V druhé části jsme se mladých ptali na jejich postoje ohledně ekologie. 75 % dotazovaných mladých lidí vnímá snahu o udržitelnost jako pozitivní. Jen pětina to vnímá spíše jako společenskou pózu.
O přínosu třídění odpadu je přesvědčena většina (83 %). Podstatně menší část (59 %) však třídí i za cenu, že vynaloží námahu či peníze navíc. Zbytek třídí jen v případě, že to neohrozí jejich pohodlí.
O poznání skeptičtější jsou ohledně přínosu elektromobilů. Ukázalo se, že v přínos elektrických vozidel pro ekologii a životní prostředí věří jen čtvrtina (24 %). Ochota si za elektromobil připlatit a obětovat své pohodlí je přitom ještě o něco menší (22 %). Největší problém mladí spatřují ve způsobu výroby a likvidace baterií.
Dezinformace by stát měl řešit, vyváženost pracovních kolektivů ne.
Třetí část obsahovala otázky z oblasti politiky. Měl by podle mladých stát bojovat proti dezinformacím? 50 % dotazovaných ve věku 19 až 27 let si myslí, že ano. 28 % má neutrální názor a jen 22 % je přesvědčeno, že by stát tuto pravomoc mít neměl. Záleží také na formě – cenzuru mladí rozhodně nepovažují za správnou cestu a kladou důraz na zachování svobody slova. Za nejlepší způsob boje proti dezinformacím proto považují informování veřejnosti o dezinformacích. Je velmi těžké určit, co je dezinformace a co ne. Proto by lidé měli vždy informace čerpat z více zdrojů.
Kde naopak zásahy státu mladí nechtějí, je tlak shora (např. úřední kvóty) na vyváženost pracovních kolektivů dle pohlaví či rasy. Více než polovina to považuje za nesmysl (55 %), čtvrtina zastává neutrální názor (24 %) a jen malá část to vnímá jako správné (22 %). Mezi mladými převládá přesvědčení, že zkušenosti a znalosti by se měly vždy stavět nad naplnění stanovených kvót.
Politicky se mladí přiklánějí spíše k pravici a názoru, že odpovědnost by měl za sebe nést každý sám (49 %). Jen necelá pětina tíhne spíše k levici a přesvědčení, že o lidi by se měl starat především stát (18 %). Značná část však považuje za nejvhodnější „zdravý balanc“ – lidé by se o sebe měli starat sami, ale stát by jim měl pomáhat.
Ptejte se!
Zaujal Vás náš článek? Máte na nás dodatečné otázky? Anebo byste rádi realizovali vlastní výzkumný projekt? Nebojte se ozvat, rádi Vám odpovíme a pomůžeme.
Kontakt: Daniela Kučerová (daniela.kucerova@marketvision.cz)
